Skip to main content

Méně nevraživosti, více spolupráce – a ČR může profitovat ze špičkové vědy

Účastníci konference o Regenerativní medicíně odpovídají v anketě Zdravotnických novin na dvě otázky: 1. Jak byste hodnotili první ročník mezinárodní konference Regenerativní medicína a co byste z jejího programu vyzdvihli především? 2. Může podle vás v ČR vzniknout výzkumné centrum biotechnologií světového formátu?

RNDr. Kateřina Vítková, Ph.D., FN Ostrava

  1. Konference, kterou pořádalo Národní centrum tkání a buněk, a. s., byla zajímavým multidisciplinárním setkáním vědců v oblasti regenerativní medicíny z více než jedenácti zemí světa. Vysoce hodnotím, že odborný program byl zaměřen nejen na oblast základního výzkumu, ale obsahoval i nové poznatky v oblasti aplikovaného výzkumu v přímé vazbě na lékařskou praxi. V průběhu dvoudenní konference byl odborné veřejnosti představen ucelený soubor aktuálních informací,v oblasti relativně nového vědeckého oboru, jakým regenerativní medicína bezesporu je.
  2. Myslím si, že Česká republika „má na to“ stát se významným centrem v oblasti biotechnologií. Důležitou roli ale bude mít větší propojení vědy s praxí, tzn. spojení akademické obce s komerčními subjekty v tomto odvětví. Dle mého názoru je to šance např. pro krizí nejvíce zasažené regiony Ústecka nebo Moravskoslezska, které mají sice akademické zázemí, ale schází jim vazba na aplikovaný výzkum. Věřím, že výstavba vědeckotechnického parku 4MEDi – Biotech Business Park For Medical Innovations Ostrava, který bude zaměřen na testování, diagnostiku a klinický výzkum v oblasti regenerativní medicíny, může nastartovat orientaci regionu od těžkého průmyslu směrem k novým technologiím.

MUDr. Dagmar Hrůzová, Chief Medical Officer, PrimeCell Therapeutics, a. s.

dr_hruzova

  1. První ročník konference Regenerativní medicína byl podle mého názoru velmi zdařilý a organizátoři si nasadili pro příští ročníky laťku velmi vysoko. Na české poměry neobvyklá akce z hlediska kvality přednášek a velkého počtu předních světových odborníků přinesla přehled současného výzkumu využití kmenových buněk pro regeneraci tkání. Největší množství přednášek se zabývalo využitím mezenchymálních kmenových buněk z kostní dřeně nebo tukové tkáně, autologních i alogenních, které jsou v současnosti v centru zájmu světových výzkumných pracovišť. A to nejen na úrovni preklinického výzkumu, ale i ve fázi klinických studií pro řadu onemocnění – například pro ischemické poškození tkání mozku nebo srdečního svalu, diabetické indikace a mnoho dalších s velmi slibnými výsledky.
  2. V České republice se jistě může zrodit biotechnologické centrum světového formátu, jde o to, zda se podaří spojit technologické zázemí, které je v současné době na světové špičce, se stejně kvalitním výzkumným zázemím, tj. zda se podaří „přitáhnout mozky“ pro základní, aplikovaný a klinický výzkum a najít zdroje na jeho financování.

MUDr. Zdeněk Kořístek, Ph.D., Senior výzkumník ICCT, FN u sv. Anny v Brně, Mezinárodní centrum klinického výzkumu

dr_koristek

  1. Upřímně řečeno, byl jsem mile překvapen vysokou organizační a odbornou úrovní konference. První ročníky podobných akcí jsou obvykle poněkud rozpačité a trpívají typickými dětskými chorobami: program bývá nesourodý, často je nevyrovnaná úroveň sdělení, bývají organizační nedostatky apod. Musím s potěšením konstatovat, že historicky první konference Regenerativní medicína se mimořádně povedla, i když jsem samozřejmě drobné chybičky zaznamenal (nejvíce zamrzela předem neavizovaná změna programu, kdy mi unikla jedna očekávaná přednáška). Ale opravdu pouze drobné. Program byl velmi zajímavý a sdělení byla formálně i obsahově na vysoké úrovni. A co mne obzvláště zaujalo? No samozřejmě klinické výsledky na poli regenerativní medicíny, takže skoro vše – i když nejvíce na mne asi zapůsobily výsledky celulární terapie ischemické choroby dolních končetin.
  2. Jsem optimista a věřím, že ano. Ale jde o běh na dlouhou trať, o investice s dlouhou návratností, investice do lidí, vývoje, infrastruktury a zařízení. Nejdůležitější je samozřejmě tým a vize. V Brně každý rok promuje spousta nadaných a vysoce vzdělaných studentů přírodovědecké a lékařské fakulty, je zde dlouhodobá vědecká a medicínská tradice, v Brně pracující vědci mají velmi dobré odborné kontakty s celým světem, je zde CEITEC, ICRC, celá Masarykova univerzita, VUT, technologické firmy, spolupráce s Mayo Clinic, University of Minessota, řadou evropských předních pracovišť… Samozřejmě taková koncentrace vědy vede k nedostatku vědců, každý chce jít někam, kde už jsou výsledky, plně etablované laboratoře, publikace, granty. Takže cokoli nového je problém. Na druhé straně takový stav je vlastně dobré podhoubí pro vznik centra zaměřeného na využití výzkumných výsledků a zaměřeného na usnadnění převedení vědecko-výzkumných výsledků do klinické praxe či komerční sféry. Na tyto činnosti často nemají akademické instituce prostor, není jednoduché vyhovět všem legislativním nárokům státní autority, které jsou spojeny s klinickými hodnoceními a uváděním biomedicínských produktů do praxe. Jinými slovy, Brno má k významnému centru v oblasti biotechnologií našlápnuto. Teď jenom zlepšit vzájemnou spolupráci a komunikaci, zapomenout na různé osobní nevraživosti a ta spousta chytrých a pracovitých lidí se už postará o to, aby bylo Brno za pár let známé jako město medicíny a vědy. I když nepůjde o nějakou instituci, ale o celé město, a každý k tomu nějak přispěje.

Mgr. Marie Kuříková, Vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk, IKEM, Praha

mgr_kurikova

  1. Regenerativní medicína zahrnuje široké spektrum oborů. Bylo zajímavé získat přehled o vývoji v jednotlivých oblastech výzkumu i klinických aplikacích. Organizátoři připravili velmi hutný program, z jehož rozmanité mozaiky ale také bylo možno vypozorovat styčné body – potvrzení léčebných účinků či naopak potýkání se s obdobnými problémy. Ačkoli jsem zprvu ostražitě přistupovala ke sdělením zástupců komerčních společností, byla jsem velmi mile překvapena objektivitou a přínosem těchto prezentací.
  2. K tomu se neumím dost dobře vyjádřit, ale ráda bych věřila, že s odborníky a jistým zázemím, které pro rozvoj těchto oborů v ČR již na několika místech existuje, se můžeme se světovými pracovišti porovnávat.

Vyšlo jako příloha Zdravotnických novin 10 | 2014